Určitě se Vám, kdo pravidelně čtete Bibli nebo ji slýcháváte v kostelích, tento úryvek zdá známý. Je známý. Jsou určitě další úryvky, které jsou podstatně známější, ale tenhle mě prostě nějak zvláštním způsobem "chytil" a popravdě, už mě drží tak skoro dva měsíce. ;)
"Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když
budeš uléhat nebo vstávat." (Dt 6,4-7)
Když jsem v breviáři na něj narazil, vyskočila jako dialogové okýnko vzpomínka na nějakého kněze, že "pod Izraelem si přece můžete představit celou církev, nebo i sami sebe" - tak jsem to zkusil a ejhle: vždyť je to psané pro mě! Slyš, Honzíku, Hospodin je náš Bůh (tohle samo o sobě je naprosto úžasné zjištění, jo?). Hospodin je jediný. Budeš ho milovat (po celý život), budeš s ním, budeš o něm přemýšlet. Je krásný Bůh, je plný dokonalosti, nikdo není jako on.
Pěkný den.
nějak ke mně ta slova promluvila, více jak kdy předtím:)dík
Super "hade", Honzíku:-)Takové věci když člověk prorozjímá, nechá zapadnout do srdce, tak je to velké. Každé Boží slovo je velké. Třeba takové: "Vryl jsem si Tě Jendo do svých dlaní, nikdo Tě z mých rukou nevytrhne".<br />
Stále myslím na to, jak je důležité nosit v sobě Boží slovo, aby ono ovlivňovalo náš život. Všechno ostatní v nás jsou zdroje, které nás odvádí z cesty setkání se s Bohem. Člověk je živ každým slovem, které vychází z Božích úst.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.